Ceny Benzínu a Nafty Klesají, Putin Profituje

Motoristická sezóna sice přináší zvýšenou poptávku po pohonných hmotách, ale k očekávanému vzrůstu cen benzínu a nafty za poslední měsíc nepřispěla. Cena benzínu se vrátila pod hranici 40 Kč / litr, což představuje pokles o 21 haléřů za uplynulých sedm dní. Nafta zlevnila ještě více, klesla o 34 haléřů a nyní stojí 38,27 Kč / l, což je nejnižší cena od poloviny února tohoto roku. Konec zimní topné sezóny byl rovněž významným faktorem, který přispěl k poklesu poptávky po topné naftě.

Hlavními důvody pro pokles cen pohonných hmot jsou pokles cen ropy na světových trzích a posilování koruny vůči dolaru. Poslední dva týdny ropa Brent zlevnila o téměř pět procent, zatímco koruna posílila o více než jedno procento vůči dolaru. Tato situace by měla vést k dalšímu poklesu cen pohonných hmot v následujících dnech. Očekává se, že cena benzínu poklesne o dalších 40 haléřů na litr, zatímco nafta by měla zlevnit o dalších 50 haléřů. Další pokles cen pohonných hmot je možné očekávat ve druhé polovině května.

Pokud by se však situace na Blízkém východě dramaticky zkomplikovala, mohl by proces zlevňování pohonných hmot v květnu rychle skončit. Pozemní operace v Rafahu na jihu Pásma Gazy, kterou Izrael zahájil minulý týden, zatím obchodníky s ropou neznepokojuje. Cena ropy nereaguje na tuto situaci výrazným růstem. Obchodníci se spíše zaměřují na silný tlak, který na Izrael vyvíjejí Spojené státy, aby situaci neeskaloval, a také na možnost příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Cena ropy také neroste výrazněji kvůli tomu, že Rusko v dubnu těžilo víc ropy, než by odpovídalo limitům dohodnutým v březnu kartelem OPEC a jeho spojenci, včetně Ruska. Kartel OPEC a jeho spojci plánují další jednání 1. června. Banka Goldman Sachs očekává, že omezení těžby prodlouží do druhé poloviny tohoto roku.

Navzdory západním sankcím, ruský prezident Vladimir Putin bude na prodeji ropy a zemního plynu výrazně získávat. Ruský rozpočet by měl letos zaznamenat zhruba o 20 procent vyšší příjmy z ropy a plynu, což je přibližně 2,9 bilionu korun. To představuje zhruba 500 miliard korun.

Existují tři klíčové důvody, proč by měly příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu výrazně narůst. Za prvé, Rusku nahrává, že teroristický režim Hamasu, který si zvolili lidé v Gaze, loni útočil na Izrael. To vedlo k zvýšení napětí na Blízkém východě, které zvyšuje světové ceny ropy a plynu a tím také příjmy Kremlu. Za druhé, Kremlinu se daří obcházet západní sankce prostřednictvím neoficiální, stínové flotily tankerů v ruských službách. Za třetí, Kreml rovněž navyšuje těžební daně tuzemským energetickým společnostem, včetně Gazpromu.

S ohledem na aktuální situaci na světových trzích a dynamiku cen pohonných hmot, je důležité sledovat vývoj na Blízkém východě, stejně jako rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců ohledně limitů těžby. Tyto faktory budou v nadcházejících měsících klíčové pro stanovení cen pohonných hmot.